|
|
Vliv chemické modifikace na vybrané vlastnosti dřevěné pružiny
Novák, Filip
Tato diplomová práce se zabývá vlivem chemické modifikace na vlastnosti dřevěné pružiny. Pružina byla vyrobena z hranolku dřeva buku lesního (Fagus sylvatica, L.). Ohybový poměr byl zvolen v poměru 1:4 tloušťky ku poloměru (kružnice ohybu). Účinnost chemické modifikace anhydridem kyseliny octové byla měřena pomocí hmotnostního přírůstku (WPG) v procentech. Acetylace byla provedena s účinností 18 % WPG (při plné acetylaci 25 % WPG bylo pozorováno porušení ohýbaného prvku, především tlakovým namáháním). Vybrané vlastnosti pružiny byly hodnoceny ve čtyřech vlhkostních stavech (suché, v prostředí s 65 %, 85 % a 99 % rovnovážné vlhkosti vzduchu a 20 °C). Vliv acetylace na mechanické vlastnosti byl prokázán. Ve vlhkých podmínkách prokázaly acetylované vzorky vyšší smykový modul pružnosti a vyšší tuhost pružiny. V suchých podmínkách prokázaly acetylované vzorky nižší smykový modul pružnosti a nižší tuhost pružiny. Vliv acetylace na rozměrovou stabilitu byl prokázán. Acetylované vzorky prokázaly snížení rovnovážné vlhkosti dřeva o polovinu (46-56 %) v porovnání s referenčními vzorky. Acetylované vzorky prokázaly snížení bobtnání o polovinu u radiálního (41-56 %) a o polovinu u tangenciálního (46-59 %). Bylo pozorováno stejnoměrnější bobtnání (poměr radiálního a tangenciálního bobtnání) acetylovaných vzorků. Vliv acetylace na stabilizaci tvaru byl prokázán. Tvarová stabilita acetylované pružiny byla hodnocena změnou průměru pružiny v různých vlhkostních stavech. Se stoupající vlhkostí bylo pozorováno zvětšení průměru acetylované pružiny (5-16 %) a zvětšení průměru referenční pružiny (10-40 %). Redukce rozměrových změn průměru byla pozorována (57-75 %).
|
|
|
Židle z ohýbaného dřeva firmy Thonet
Kábelová, Aneta
Bakalářská práce se zabývá historií a vývojem firmy Thonet. Popisují se zde jednotlivé fáze firmy od první vídeňské dílny až po současnou firmu TON a. s. Součástí je vždy seznam nejdůležitějšího sedacího nábytku se stručným popisem a fotografií. Zároveň je zde do detailů popsaná jedna vybraná židle Michaela Thoneta, konkrétně křeslo 6009, ke kterému je doložena fotodokumentace s technickým popisem. Připojuji i pohled na historický vývoj a také přehled veřejných či soukromých interiérů, ve kterých se křeslo objevilo nebo objevuje. Získané informace jsou dále využity ke zpracování návrhu vlastního veřejného interiéru v podobě maloměstské víceúčelové kavárny včetně přiloženého půdorysu v programu AutoCAD 2012 a vizualizace v programu 3ds Max Studio 2015.
|
|
|
Vliv chemické modifikace na rozměrovou stabilitu ohnutých dílců z masivního bukového dřeva
Jacko, Ondřej
Tato diplomová práce se zabývá zjištěním vlivu chemické modifikace na rozměrovou stabilitu ohnutých vzorků z masivního bukového dřeva. Jako chemická modifikace byla zvolena acetylace při teplotě 120 °C a paření v prostředí syté páry při teplotě 90 °C. Mezi zkoumané vlastnosti patřily rozměrová stabilita a příjem vlhkosti ohnutých vzorků. Vyrobené standardní vzorky sloužily ke zjištění vlastností jako jsou objemové bobtnání, příjem vlhkosti a objemová hmotnost. Tyto vlastnosti byly zjišťovány po modifikaci, po dlouhodobém uložení ve skladu a po uložení v klimatizační komoře při teplotě 20 °C a relativní vlhkosti vzduchu 80 %. Po klimatizaci následovalo sušení ohnutých vzorků na vlhkost 0 % díky čemu se ukázala rozměrová stabilita ohnutého tvaru. Nejlepších hodnot hmotnostního přírůstku (WPG) dosáhly standardní a ohnuté acetylované vzorky skupiny AC 2, které také díky tomu měly nejvíce sníženou RVD. Hodnota WPG u této skupiny byla 23,31 %. Vlivem nejvyšší hodnoty WPG tato skupina dosahovala také nejlepších hodnot při zjišťování účinnosti proti bobtnání (ASE), tedy 81,99 %. Z hlediska rozměrové stability pak bylo hlavním zjištěním to, že nejlepší hodnoty dosahovaly ohnuté vzorky, které byly modifikovány pomocí paření.
|
|
|
Využití mikrovlnné plastifikace dřeva při výrobě ohýbaných nábytkových dílců
Nováčková, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi využití mikrovlnné plastifikace při výrobě ohýbaných nábytkových dílců. Zkušební vzorky buku lesního (Fagus sylvatica L.) o rozměrech 20 × 20 × 300 mm byly rozřazeny do 8 skupin (každá skupina obsahovala 15 vzorků). Vzorky první referenční skupiny (Ref1) byly testovány při vlhkosti 0 % a teplotě 20 °C, referenční skupina Ref2 byla testována při vlhkosti 0 % a teplotě 80 °C. Poslední referenční skupiny (Ref3) byla klimatizována na mez hygroskopicity (MH). Vzorky pro plastifikaci pařením (Vp) byly klimatizovány na MH a vystaveny teplotě 100 °C po dobu 1 hodiny. Mikrovlnná (MW) plastifikace byla prováděna při výkonu 1,5 a 3,5 kW za použití mikrovlnného kontinuálního laboratorního zařízení. Zkušební vzorky byly máčeny ve vodě pro dosažení vstupní vlhkosti ~ 60 %. Výsledná vlhkost MW plastifikovaných vzorků se pohybovala okolo 20 % (MW1), 30 % (MW2 a MW4) a 40 % (MW3). Z důvodu sledování vlivu velikosti průřezu a praktického uplatnění v nábytkářském průmyslu byly dále použity vzorky o rozměrech 30 × 30 × 450 mm. Tyto vzorky byly rozřazeny do dvou skupin (Ref a MW), obě skupiny obsahovaly 20 vzorků. Efekt plastifikace byl měřen zkouškou v tří-bodém ohybu. Plasticita dřeva byla hodnocena pomocí modulu pružnosti (MOE), meze pevnosti (MOR) a průhybu. Výsledky referenčních vzorků potvrdily vliv teploty a vlhkosti na MOE a MOR. Bylo potvrzeno, že vliv vlhkosti (0 % a MH) je významný a bylo zaznamenáno snížení pevnosti o 65 % a snížení MOE o 40 %. Paření, které je běžně používané při plastifikaci dílců k ohýbání, vedlo ke zvýšení plasticity (snížení MOE o 65 %) a průhybu (70 %) v porovnání s Ref1. U vzorků plastifikovaných MW při 1,5 kW a 3,5 kW z počáteční vlhkosti 60 % na výstupní vlhkost 30 % byl zjištěn výrazně vyšší průhyb (až o 1,5 mm) a zvýšení plasticity (MOE pokles o cca 72 %). Na základě výsledků provedených experimentů lze konstatovat, že mikrovlnná úprava má velmi podobné účinky na plasticitu dřeva, ve srovnání s nejvíce používanou technologií plastifikace – pařením. Výsledky práce prokazují vysoký potenciál MW plastifikace pro účely ohýbání a tvarování dřeva pro nábytkářský průmysl. Snížení času a energetické úspory jsou považovány za hlavní výhody této technologie. Práce přispěla k bližšímu poznání procesu MW plastifikace a vlastnostem takto upraveného materiálu. Práci by bylo vhodné dále rozšířit o optimalizaci procesu MW plastifikace dřeva pro konkrétní ohyby/tvary, popř. sledování vlivu MW na strukturální změny.
|
|
|
Židle z ohýbaného dřeva firmy Thonet
Kábelová, Aneta
Bakalářská práce se zabývá historií a vývojem firmy Thonet. Popisují se zde jednotlivé fáze firmy od první vídeňské dílny až po současnou firmu TON a. s. Součástí je vždy seznam nejdůležitějšího sedacího nábytku se stručným popisem a fotografií. Zároveň je zde do detailů popsaná jedna vybraná židle Michaela Thoneta, konkrétně křeslo 6009, ke kterému je doložena fotodokumentace s technickým popisem. Připojuji i pohled na historický vývoj a také přehled veřejných či soukromých interiérů, ve kterých se křeslo objevilo nebo objevuje. Získané informace jsou dále využity ke zpracování návrhu vlastního veřejného interiéru v podobě maloměstské víceúčelové kavárny včetně přiloženého půdorysu v programu AutoCAD 2012 a vizualizace v programu 3ds Max Studio 2015.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.